Máme za sebou letní období plné výletů a dobrodružství, na čtyřech i dvou kolech. Jeden zajímavý výlet absolvoval i náš kolega František Bína, který je velkým fanouškem Elišky Junkové.
S několika kamarády podniká každé dva roky jízdy na motocyklech napříč Evropou. Vždy navštíví i některá místa spjatá s historií motoristického sportu. Velkým povzbuzením k podniknutí letošní výpravy byl fakt, že letos uplynulo právě 95 let od závodu Targa Florio 1928, který byl pro paní Junkovou tak důležitý.
Nikdo z této party není s paní Eliškou Junkovou v příbuzenském vztahu, ale obdiv k její osobě a výročí 95 let od jejího největšího úspěchu inspirovaly kolegu Františka k vytvoření nějaké památky, která by připomněla tuto výjimečnou ženu a zároveň cestu po jejích stopách.
Ručně vytvořil památeční plaketu se siluetou paní Elišky a jejího závodního vozu Bugatti. Tuto plaketu dovezl František společně se svými přáteli a předali pracovníkům muzea Museo della Targa Florio v Collesanu, spolu s košilí, kterou vytvořili právě pro účel této cesty.
Připomeňme si ještě Eliščin úspěch. 6. května 1928 jela paní Eliška opravdu bravurně (verze trati Circuito – Medio), dokonce se na čas dostala do vedení závodu. Lidé kolem trati jí velmi fandili, měla mezi nimi mnoho příznivců z předešlého roku. Závod se jel na pět kol. Ve čtvrtém z nich bohužel musela měnit pneumatiku, a klesla tak v celkovém pořadí. Do cíle dojela na celkovém pátém místě v čase 7:27:40 hod. Za své umístění získala:
- Pohár za nejrychlejší kolo
- Vítězství za nejlepšího amatérského jezdce
- Dámskou cenu
Po slavném příjezdu do Prahy, do Československa, byla označena za královnu volantu.
A jak se stal z Františka tak velký fanoušek této obdivuhodné závodnice?
„Tak jako většina fanoušků motoristického sportu jsem mu propadl i já, jako malý kluk. Když mi bylo 10 let, navštívil jsem s rodiči Velkou cenu motocyklů ČSSR 1979 v Brně a zhlédl jsem italský film Formule 1. Otec my vyprávěl, že u zrodu velké ceny v Brně stála právě paní Eliška Junková. V roce 1930 to byla Velká cena sportovních automobilů (předchůdce dnešní F1). Díky svému otci, zaměstnanci Československé televize, jsem se s paní Junkovou dokonce i osobně setkal. Bylo to v roce 1981, kdy účinkovala v motoristickém pořadu Československé televize. Byl to právě moment setkání s touto úžasnou dámou, který v budoucnu umocnil můj zájem o její osobu a její život.“, uzavírá své vyprávění František.